Bílá věž v Hradci Králové

Renesanční Bílá věž je městskou bývalou strážní a požární věží. Měří přes 71 metrů a vzhledem k rovinatému okolí města je z ní úchvatný výhled i na desítky kilometrů vzdálená místa. Věž je otevřena celoročně a nabízí i speciální zážitkové akce, jako svítání na Bílé věži, nebo účast při zvonění na zvon Augustin, jehož je domovem. Zvon Augustin je 3. největší zvon v České republice a byl odlit v roce 1509. Ke zhlédnutí je také unikátní původní hodinový stroj sestrojený Josefem Božkem v roce 1829.

Libo kapka historie?

Dne 7. června 1574, za primase Martina Cejpa z Peclinovce, byla z milodarů obyvatel uprostřed západní strany Velkého náměstí v Hradci Králové zahájena stavba Bílé věže. Během následujících šesti let vyrostla na základech 10 x 10 m téměř padesátimetrová věž z hořického pískovce. Pak následovala stavba střechy, která několikrát změnila tvar i barvu. Svítívala mědí, bývala bělošedá nebo zelená. Každou změnu pochopitelně přijímala veřejnost s krajní nevolí. Poslední přeměna tvaru přidala roku 1840 věži 20 m výšky.

V květnu roku 1581 byl do 4. patra věže slavnostně zavěšen impozantní zvon Augustin, který byl ulit již roku 1509 na náklad obce a měšťanů hradeckým zvonařem Ondřejem Žáčkem. A protože Bílá věž v té době ještě nestála, musel Augustin hlaholit 72 roků v nízké dřevěné zvonici na hřbitově u kostela sv. Ducha, než konečně našel svoje místo.

Roku 1585 začal na Bílé věži Hradečanům odměřovat čas orloj. Zhotovil ho hodinář Vavřinec z Nového Města pražského. V roce 1829 byl pak uveden do chodu nový orloj, který zkonstruoval a ručně zhotovil Josef Božek, mechanik a hodinář stavovského polytechnického ústavu v Praze. S hodinami na Bílé věži ale byly odjakživa potíže. Dlouhých 238 let, až do roku 1829, měly takzvaný celý neboli český ciferník, rozdělený na 24 hodin. První hodina na něm začínala západem slunce. Koncem 19. století se už silně zpožďovaly, v roce 1923 je zastavil blesk. Zajímavostí na současných hodinách jsou bezesporu ručičky. Všimli jste si, že malá ukazuje minuty a velká potom hodiny? Říká se, že tomu tak bývalo proto, aby lidé na polích lépe viděli, kolik je hodin.

A pokud máte rádi detaily, jeden takový Vám nabídneme nad renesančním portálem Bílé věže, kde je vytesáno latinské heslo císaře Maxmiliána II.: „Deus providebit, vigilandum tamen", což bývá překládáno jako: „Bůh bude prozřetelným, přesto je třeba bdít". Pod nápisem pak můžete najít dvouocasého lva jako znak země a písmeno G jako znak města. Později se tyto dva symboly spojily a lev držící v tlapách písmeno G se stal hradeckým městským znakem.

A jak je to s věží dnes?

V posledních letech ožila věž výstavami a výtvarnými salóny a stala se centrem akcí cestovního ruchu a hradecké kultury. Z dlouholetého spánku se pak uvnitř Bílé věže probudil i třetí největší zvon v České republice - Augustin, který byl slavnostně znovuvysvěcen 28. srpna 2008 a rok 2009 se stal jubilejním 500. výročím jeho vzniku.

23. 5. 2015 byla Bílá věž opět otevřena po rozsáhlé rekonstrukci. Mezi novinky patří unikátní skleněný model Bílé věže, který je složen z více než 500 kusů skla a váží cca 1000 kg. Pouze ruční práce na něm trvaly více než 1500 hodin. Součástí rekonstruované Bílé věže je také moderní audiovizuální technologie a interaktivní expozice. Vstup na ochoz Bílé věže návštěvníkům zpříjemní nové LCD panely, na kterých poběží 3 režimy prohlídek:

1) Město Hradec Králové - každý lichý den

2) Historie Bílé věže - každý sudý den

3) Zážitková prohlídka - během zážitkových prohlídek

Kromě tradičních prohlídek lze Bílou věž během letní sezóny mimořádně navštívit i v pozdně večerních hodinách, vždy první sobotu v měsíci. Jste- li spíše ranní ptáčata, pak můžete prožít netradiční svítání nad Hradcem Králové spojené s bohatou snídaní. A pokud byste chtěli vyzkoušet ještě něco jiného, pak se můžete na moment stát jedním ze zvoníků a být u toho, když se Augustin rozezní.

Shrnuto podtrženo, Bílá věž je dominantou se vším všudy. Přijďte se přesvědčit!