Naučná stezka Chlumcem nad Cidlinou

NAUČNÁ STEZKA
ic.chlumecnc.cz/naucna-stezka

 
1. Děkanský kostel sv. Voršily 

Klicperovu náměstí dominuje děkanský kostel sv.Voršily postavený za vlády Pernštejnů v letech 1536-43 ve slohu pozdní gotiky a nastupující renesance. V Pocidliní je jedinou dochovanou stavbou pernštýnského období. Základem kostela je halové trojlodí o rozměrech 18 x 15 m. Střední loď je oproti bočním širší. Na východní straně je připojen presbytář k němuž z jihu přiléhá panská kaple, která sloužila do 19. století jako oratoř. Pod dlažbou se skrývá krypta, v níž byly nalezeny ostatky některých hejtmanů a duchovních chlumeckého panství ze 16. a 17. století. K západnímu průčelí byla v 16. a 17. století přistavěna věž s městskou hláskou a zvonicí. Představovala typickou městskou věž tohoto období. Od ostatních se lišila jen přístavbou ke kostelu. Ve vyšším funkčním patře byly umístěny dva zvony, pod nimi komora hlásného, kde byl rovněž zvon. Umístění zvonů ve dvou patrech není v Čechách běžné. Hodiny byly na věž přeneseny roku 1618 z vyhořelé radnice. Vnější stěny presbytáře zdobí renesanční náhrobníky vyzdvižené roku 1836 z krypty.

2. Plastika Václava Klimenta Klicpery 

Pomník „otce české veselohry“, stojící ve středu Klicperova náměstí, pochází z roku 1874 z dílny sochařů Josefa a Pavla Jiříčkových. Sbírka zorganizovaná výborem pro postavení pomníku vynesla více než 2.000 zlatých.

3. Mariánský sloup 

Sloup oslavující vítězství císaře Josefa I. a jeho spojenců nad Ludvíkem XVI. ve válce o dědictví španělské je velmi významnou památkou české barokní plastiky. Dal ho roku 1710 zhotovit hrabě Václav Norbert Oktavián Kinský a autorem je pravděpodobně F. M. Katterbauer. Na sloupu jsou ztvárněny postavy sv. Jáchyma, sv. Anny, sv. Josefa a sv. Šimona.

4. Majorát 

Ojedinělý doklad barokního městského panského domu. Vystavěn roku 1719 nákladem Václava Norberta Oktaviána hraběte Kinského, který tak symbolicky demonstroval proniknutí vrchnostenského aparátu do organismu města. K původní budově masných krámů, které se v roce 1775 staly dočasným vězením zajatých účastníků selského povstání, bylo přistavěno patro, atika a po severní a západní straně podloubí se čtyřmi oblouky směrem k mostu a pěti do náměstí, jež bylo počátkem 19. století zazděno. Do roku 1949 zde byla chlumecká tiskárna Klemensových. V současné době je budova sídlem základní umělecké školy.

- Památník selských bouří 

Na hrázi bývalého Velkochlumeckého rybníka, kde roku 1775 došlo ke střetu selských povstalců s vojskem, stojí socha rebela od Jakuba Obrovského z roku 1938 připomínající toto nevolnické povstání.

5. Palác škol

Záměr postavit novou školu prosadil v r. 1896 tehdejší starosta Zikmund Kozelka. Pro stavbu budovy zastupitelstvo vykoupilo tři stodoly se zahradami, špýchar a sousedící pole za cenu 28.300 zl. K tomu byla věnována již nevyhovující budova nemocnice se zahradou. Projekt vypracoval Vratislav Pacovský a stavbu realizoval Konstantin Mráček. Základní kámen byl položen a posvěcen 2.7.1898 a budova slavnostně otevřena 28.9.1899. Prostor zde nalezly smíšená obecná škola, měšťanská chlapecká škola, dívčí obecná škola a tehdy založená dívčí měšťanská škola. Při oslavě padesátého výročí měšťanské školy v roce 1923 byl odhalen pomník J.A. Komenského vytesaný sochařem Soukupem z Podhorního Újezda podle návrhu Jana Štursy. Počet žáků narůstal, prostory nepostačovaly a proto byly postupně přistavovány další objekty.

6. Sokolovna 

Budova sokolovny patří mezi nejzajímavější stavby meziválečného období Chlumce nad Cidlinou. Objekt projektoval a stavbu realizoval Josef Izák. S budováním bylo započato v dubnu 1928 na místě bývalé cihelny, dne 6. května byl položen základní kámen a 28. října téhož roku, právě 45 let od založení jednoty sokolské, byla stavba dokončena a uvedena do provozu.

7. Loreta 

Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský ve snaze posílit katolickou víru a zvýšit prestiž panství a rodu pověřil v roce 1717 architekta Františka Maxmiliána Kaňku výstavbou piaristického kláštera. Posláním řádu piaristů byla bezplatná výchova v katolickém církevním učení.
V době převzetí panství Františkem Ferdinandem Kinským a zřejmě kvůli zahájení nákladné stavby zámku Karlova Koruna byla stavba přerušena a objekt byl, jak uvádí pamětní kniha chlumeckého děkanství, dokončena až roku 1740, ovšem ne jako kolej a škola, ale jako loreta, rodové zádušní místo a příležitostně jako „poutní místo pro širší okolí. František Ferdinand tak dal najevo svůj majestát a loreta se stala stavbou soukromého charakteru. Byl zde vydržován řeholník kolínského kláštěra, jehož povinností bylo sloužit mše za příslušníky rodu Kinských. Existence lorety jako sakrálního objektu neměla dlouhé trvání. Dvorským dekretem Josefa II. byla kaple roku 1786 zrušena, odsvěcena a obrácena k praktickému využití. Ambity byly zazděny pro potřeby špitálu pro vysloužilé hraběcí zaměstnance a loretánská Svatá chýše byla zbořena.
V roce 2002 byla loreta kompletně zrekonstruována do podoby, kterou měla v době svého dokončení. V současné době je v prostorách lorety v kaplance umístěna stálá expozice sbírek chlumeckého muzea dokumentující život lidí v Pocidliní. Je rozdělena na jednotlivé části, které jsou tématicky zaměřeny na určitý způsob životního stylu. V jedné místnosti jsou uchovány dokumenty informující o životě významných chlumeckých rodáků, např. Václava Klimenta Klicpery, jehož dramata se hrají na českých jevištích dodnes. V otevřených ambitech je umístěna unikátní sbírka historického zemědělského nářadí a strojů. V zasklené části se nachází expozice pravěkých a středověkých nálezů, dále je zde prostřednictvím unikátních malovaných štítů připomenuto působení ostrostřeleckého sboru, další část ambitu připomíná selské povstání z roku 1775.

8. Karlova Koruna

Zámek tvořící výraznou a zdaleka viditelnou dominantu polabské krajiny byl od počátku využíván ke šlechtické reprezentaci svých majitelů. Byl vystavěn jako letní sídlo v letech 1721-23 nákladem hraběte Františka Ferdinanda Kinského - nejvyššího kancléře a nejvyššího lovčího Království českého. Je pojmenován na počest korunovace císaře Karla VI. Panovník po korunovačních obřadech poctil nejvyššího kancléře tím, že přijal pozvání k návštěvě jeho právě dostavěného zámku.
Stavbu mající ojedinělý půdorys tvaru královské koruny dle plánů Jana Aichla Santiniho prováděl František Maxmilián Kaňka. Vnitřní prostory zámku tvoří dva velké společenské sály obklopené dalšími devíti salónky. Nevšedním architektonickým členěním bylo dosaženo dokonalé prostorové návaznosti jednotlivých zámeckých místností bez použití chodeb.
Roku 1943 byl zámek těžce poškozen požárem, postupně obnoven a v roce 1969 byl zpřístupněn veřejnosti. V současné době je objekt opět majetkem rodiny Kinských. Interiérová expozice seznamuje návštěvníky s dějinami rodu Kinských v portrétech a chovem koní Kinských - chlumeckých plaváků. Vysokou úroveň zámku doplňuje prostorný zámecký park ve stylu anglické zahrady.

9. Kostel Nejsvětější Trojice 

Je nejstarší stavební památkou ve městě a zároveň posledním cihlovým gotickým kostelem v Pocidliní. Pod kostelem byly sondami zjištěny románské základy a podle nápisového kamene nalezeného roku 1734 byl postaven v roce 1134. Kostel je jednolodní s trojboce zakončeným presbytářem. V lodi i presbytáři je dřevěný trámový strop.
Na vnějších stěnách jsou cenné renesanční náhrobky a okolo empírové pomníky ze Suchardovy dílny pocházející z doby kolem roku 1800. Až do roku 1544 byl farním kostelem pro město, později sloužil jen jako kostel hřbitovní. V podkroví odpočívá bohatě profilovaná rakev z josefínské doby, která se při epidemiích od hrobu vracela. Na počátku 20. století byl hřbitov zrušen a přeměněn na park. Kostelík ve zjednodušené podobě je ve znaku města.

10. Zubatovská kaple 

Na bývalém hřbitově při kostele Nejsvětejší trojice stojí empírová hrobka chlumeckého poštmistra Aloise Zubatého tzv. Zubatovská kaple. Je to typická klasická architektura s dórským portikem, mohutným kladím a tympanonem s božským okem. Hrobku postavil J. Wunderlich roku 1836.